PODROBNĚJŠÍ ŽIVOTOPIS

STANISLAV FEJFAR
* 25. 11. 1912 Štikov u Nové Paky
+ 17. 05. 1942 Guines / Audembert

 

Československo

Po maturitě na vyšší průmyslové škole se rozhodl stát profesionálním vojenským letcem. 1933-35 studoval na Vojenské akademii v Hranicích a v Prostějově.
Jako poručík letectva nastoupil roku 1935 službu u 3. leteckého pluku gen. Štefánika.
R. 1938 se stal velitelem 45. stíhací letky. Jeho letka byla r. 1938 při mobilizaci dislokována na jižní Moravě u 4. armády, později na Slovensku u 4. armády, kde zůstala až do března 1939. Po návratu do protektorátu a likvidaci armády uprchl ve skupině s dalšími piloty 08. 06. 1939 do Polska.

 

Francie

Polskou lodí Sobieski připlul 20. 06. 1939 do Francie. Byl donucen vstoupit do cizinecké legie a odplout do severní Afriky, kde sloužil v Sidi-bel-Abbes. Po vypuknutí války byl přeřazen do leteckých jednotek francouzské armády a přeškolen na francouzské letouny.
13. 12. 1940 byl přidělen k GC I/6 v Oranu. Jednotka byla přesunuta do Francie a prodělala těžké boje s německou armádou. Fejfar se zde zúčastnil nejvíce leteckých útoků na nepřátelské tanky ze všech čs. letců druhé světové války. Na francouzské frontě sestřelil 2 letouny jistě a 1 pravděpodobně. Byl velmi znechucen převažujícím francouzským defétismem. Sám se stal obětí sabotáže, která mu způsobila vážné zdravotní problémy.
24. 06. 1940 byl spolu s dalšími piloty evakuován lodí General Chanza z jižní Francie do severní Afriky.

 

Británie

12. 07. 1940 připlul s dalšími piloty lodí Neuralia do Liverpoolu. Vstoupil do Královského letectva a 06. 08. 1940 byl přidělen k 310. čs. peruti do Duxfordu. V Bitvě o Británii sestřelil tři nepřátelské stroje. 01. 11. 1940 byl však vyřazen z bojové činnosti zdravotními problémy a až do 01. 04. 1941 se léčil v nemocnici v Ely. Pak byl ze zdravotních důvodů přidělen na Inspektorát čs. letectva.
Teprve 21. 07. 1941 se mohl vrátit zpět do aktivní bojové služby. Stal se velitelem letky B nově zformované 313. čs. stíhací perutě. S jednotkou se účastnil mnoha útočných akcí nad kontinentem - nejprve v rámci portreathského, později v rámci hornchurchského wingu.
Mezi 20. 03. až 13. 04. 1942 jej zdravotní problémy znovu vyřadily z boje. Poté vykonával opět funkci velitele letky B až do 17. 05. 1942. Při doprovodu bombardérů nad přístav Boulogne porušil spolu s kolegou Borkovcem operační rozkazy, opustil formaci a vydal se do boje. Dva spitfiry měly čelit přesile patnácti fockewolfů. Zatímco osud Borkovce zůstal neznámý (pravděpodobně byl sestřelen a zřítil se do moře), kpt. Fejfar byl v 11:33 sestřelen německým esem J. Prillerem od III/JG 26 a zřítil se do prostoru mezi Guines a Audembert. Byl pohřben v Pihen-les-Guines u Calais.

 

Výsledky

Bojový účet S. Fejfara obnáší 6 jistých sestřelů, 2 pravděpodobné sestřely a 1 poškozený nepřátelský stroj. Je to výkon velmi dobrý, zvláště přihlédneme-li k dlouhým časovým úsekům, kdy byl Fejfar vyřazen zdravotními potížemi z boje. Podle počtu sestřelů byl Fejfar vyhodnocen jako patnáctý nejúspěšnější z českých válečných stíhačů, což jej řadí mezi tzv. letecká esa.

Vyznamenání

tři Čs. válečné kříže
dvě Čs. medaile Za chrabrost
Čs. medaile Za zásluhy I. stupně
Pamětní medaile čs. zahraniční armády
Croix de Guerre se třemi palmami a jednou zlatou hvězdou
The 1939-1945 Star with Battle of Britain Clasp
Air Crew Europe Star
Defence Medal

in memoriam povýšen na plukovníka (1991)

 citováno z Jiří Rajlich: Esa na obloze.
Nejúspěšnější čs. stíhači ve 2. světové válce.
Praha: Naše vojsko 1995.

 

 

BATTLE OF BRITAIN ROLL OF HONOUR

Jedním ze známých výroků W. Churchilla je výrok o bitvě o Británii (10. 07. - 31. 10. 1940) jako o osudovém okamžiku, zvláštním tím, že nikdy v dějinách nevděčilo tak mnoho lidí za záchranu tak malé hrstce bojovníků ("the few"). Roll of Honour je snahou tuto hrstku vyjmenovat: shromažďuje na věčnou paměť 2927 jmen válečných letců, kteří hájili na svých stíhačkách ostrovy před nacismem. Z 2927 jich 544 padlo přímo v birvě o Británii a dalších 791 zahynulo do konce války. Většinu z nich tvořili Angličané, Skotové, Velšané, Kanaďané, Australané a další letci z britských dominií a kolonií; na Roll of Honour však nenacházíme jen členy Commonwealthu, ale také příslušníky těchto jiných národů: 137 Poláků, 84 Čechů, 29 Belgičanů, 13 Francouzů, 10 Irů a 7 Američanů.